Vrcholné soutěže ve střelbě z historických zbraní, tedy Mistrovství světa a Mistrovství Evropy, se pořádají každý druhý rok tak, aby se každý rok „něco dělo“. Na letošní rok připadlo Mistrovství Evropy v portugalském Barcelos, které se konalo v termínu 3. – 10.8.2025 a kterého se zúčastnil člen našeho klubu, bohužel bez medailového umístění.
Statistiky
Pro začátek je vhodné uvést několik čísel, která čtenáři napoví rozsah akce.
Zúčastněných zemí: 19
Disciplín: 45
Soutěžících celkem: 219
Počet startů ve všech disciplínách: 1112
Počet účastníků z ČR: 13
Počet medailí pro český tým v individuálních disciplínách: 10
Počet medailí pro český tým v družstvech: 3
Výsledky zástupce klubu
| Soutěžící | Disciplína | Pořadí | Počet bodů |
| Tomáš Balcar | Kuchenreuter | 9. | 94 |
| Tomáš Balcar | Forsyth (Kuchenreuter družstva) | 4. | 279 |
| Tomáš Balcar | Mariette | 16. | 93 |
| Tomáš Balcar | Peterlongo (Mariette družstva) | 5. | 274 |
| Tomáš Balcar | Donald Malson | 37. | 68 |
| Tomáš Balcar | Remington (součet Kuchenreuter a Donald Malson) | 28. | 161 |
Reprezentace
Česká reprezentace byla složena ze střelců příslušných ke střeleckým klubům napříč ČR, kteří se zabývají jak pistolovou, tak puškovou střelbou.
Cesta
Doprava z Čech do Portugalska byla realizována automobily, které si zajistili účastníci české reprezentace. Celkem jelo z Čech a Moravy 5 osobních vozidel všemožných značek a velikostí, které byly naloženy historickými zbraněmi, příslušenstvím k nim a střeleckým vybavením, jako i zavazadly pro 11 denní pobyt (včetně cesty) v zahraničí.
Posádky automobilů pro cca 2600km dlouhou cesta do Portugalska volily různé strategie. Někdo jel první den a noc, druhou noc se prospal v hotelu ve Španělském Oiartzunu a další den ho čekalo posledních 700km do cíle, někdo volil častější krátký spánek v autě a průběžně se přibližoval k cíli a odvážlivci, kteří k dopravě zvolili elektro auto, si na jedné cestě udělali cca 16 zastávek na nabíjení.
Ubytování
Výprava byla ubytována v krásném areálu na úbočí kopce nad městečkem Barroselas. Areál byl rozdělen na několik budov, ve kterých byly pokoje a vybavené apartmány. Všude bylo množství zeleně, kvetoucích květin a úplně na vrcholku areálu bazén s čistou a teplou vodou. K dispozici byl i tenisový kurt, biliár a vířivka.
Střelnice
Střelnice, kde se klání odehrávalo, leží ve městě Barcelos vzdáleném cca 20km od ubytování. Tak, jak je pro pořádání předovkářského mistrovství Evropy třeba, byla střelnice vybavena stavy pro střelbu na 25m, 50m, 100m a stavy pro střelbu brokových disciplín. Pro účastníky byla k dispozici restaurace, kavárna a sklad zbraní, kam měli střelci za povinnost zbraně ukládat.
Soukromé zázemí si každý stát řešil po svém. Jistá severská země zabrala část prostoru pro čištění zbraní, kde ve stínu relaxovali, ale většina zemí si postavila vlastní zázemí na parkovišti v areálu střelnice.
Přejímka zbraní
Na velkých soutěžích se praktikuje přejímka zbraní, které soutěžící chtějí použít ke střelbě. Přejímací komise mimo jiné kontroluje, zda se jedná o zbraň, která má v případě repliky předobraz v historické předloze, jestli její provedení odpovídá originálu a jestli splňuje bezpečnostní požadavky. To se testuje tak, že se natáhne kohout zbraně a lehkým poklepem rukou na pažbu se zkouší, jestli se kohout samovolně vypustí. Zbraň která projde rukou přejímacího komisaře a splňuje všechny požadavky byla označena samolepkou s logem soutěže. U zbraní, které nevyhověly, měli majitelé možnost sjednat na místě nápravu, bylo-li to možné a mohli ji opět předložit k posouzení.
Zahájení
Člověka, který je z našich podmínek zvyklý na to, že sportovní střelba (o předovkové ani nemluvě) je na okraji zájmu veřejnosti i médií a jako střelba obecně je spíše ostrakizována, jistě mohl překvapit přístup tamních autorit. Zahájení ME bylo zcela veřejné, kdy se účastníci za všech zemí shromáždili na náměstí Largo da Porta Nova v centru Barcelos a ve dvoustupém průvodu se státními vlajkami procházeli pěší zónou až před místní radnici. Každé zemi byl přidělen skaut, který nesl před výpravou malý transparent s názvem státu. Před radnicí potom ke shromážděným soutěžícím měli proslovy funkcionáři M.L.A.I.C. a Portugalské střelecké federace, starosta Barcelos a Portugalský ministr sportu. Je vidět, že v Portugalsku se za sportovní střelbu nestydí.
Soutěž
První dva dny před zahájením ME byly vyhrazeny tréninkům. Každý stát měl vyhrazen v určitou dobu několik stavů, kde si soutěžící mohli střelnici tak říkajíc „osahat“. Tedy vyzkoušet si, jak vypadají světelné podmínky, kolik je prostoru na stavech pro rozložení příslušenství atd.
Po zahájení soutěže začali soutěžící střílet v den a čas dle zveřejněných startovních listin, jak je obvyklé. Na rozdíl od většiny tuzemských předovkových soutěží byly povely vydávány hvizdem píšťaly.
Vyhlášení
Každý večer po ukončení střelby mělo dojít ke slavnostnímu vyhlášení výsledků disciplín za daný den. První den však bylo na poslední chvíli vyhlášení organizátorem zrušeno, protože vyhodnocování výsledků rozhodčím nešlo tak rychle, jak zřejmě očekávali. Vyhlášení prvního dne tedy proběhlo až večer dne druhého. V tomto duchu se potom neslo vyhlašování i další dny, kdy se večer vyhlašovaly výsledky ze dne minulého.
O kulturní vložku před jedním z vyhlášení se postarali mediálně známý předovkový střelec a funkcionář M.L.A.I.C. Balázs Németh a jeden z německých střelců.
Mimosoutěžní aktivity
Večer před prvním soutěžním dnem proběhla organizační porada, kde kapitán a delegát týmu sdělili podrobnosti ohledně průběhu soutěže a uskladnění zbraní.
Protože ne každý den měli všichni členové týmu naplánované soutěžní disciplíny, došlo ve volném čase i na výlety po okolí. Navštívili jsme např. malebné přístavní městečko Viana do Castelo a nedalekou pláž s písečnými dunami. Voda Atlantského oceánu však měla teplotu pouze pro otrlejší jedince. Dlouho se ve vodě o teplotě 18°C plavat nedalo.
Není proto divu, že si členové výpravy oblíbili spíše vyhřátou vodu v „našem“ bazénu.
Oragnizace soutěže
Bohužel vše nebylo pouze dokonalé a v organizaci se daly najít závažné, či méně závažné nedostatky.
Již zmíněný sklad zbraní na střelnici za jehož využití každý soutěžící povinně zaplatil 25EUR, byl malý kumbálek s policemi. První soutěžní den organizátoři nezveřejnili jeho provozní dobu, takže se stávalo, že před zamčenými plechovými dveřmi „skladu“ postávala fronta střelců, kteří si chtěli zbraně uložit. Posléze to již fungovalo tak, že střelci zbraně před skladem nechávali na zemi bez dozoru. Od druhého dne již provozní doba skladu zveřejněna byla. Sklad byl ale bohužel otevřen v takových časových intervalech, že každý střelec musel přemýšlet, kdy si zbraň vyzvednout vzhledem k času jeho startu. Při uložení zbraní v první den majitelé zbraní nedostávali žádná potvrzení o tom, že zbraně uskladnili, ani v jakém množství. Od druhého dne se již alespoň na kufry se zbraněmi připevňovaly cedulky se jménem a národností střelce. Ovšem obsah kufrů a tedy ani počet zbraní v nich nikdo neřešil. Leckdy byl sklad otevřen a ponechán bez dozoru a střelci si tak volně přinášeli a odnášeli co chtěli a potřebovali.
Dalším problémem byla přeciznost vyhodnocování zásahů a jejich součty, kdy jednomu z členů české výpravy započítali o propastných 9 bodů méně kvůli chybě při součtu. Nutno poznamenat, že náprava byla rychlá bez nutnosti dávat oficiální protest.
Jinému českému střelci však neuznali zásah, kterým by se stal vítězem disciplíny a pravděpodobně by překonal evropský rekord. K přečtení sporného zásahu byla podle zákulisních informací také použita metoda, která není v souladu s pravidly.
Další kritika se snášela na rychlost vyhodnocování, kdy konečné výsledky některých disciplín byly známy až dopoledne druhého dne po jejich dostřílení. Výsledky byly z počátku pouze vyvěšovány na nástěnky u vchodu do střelnice, což bylo poněkud nepraktické pro týmy, které byly ubytovány ve větší vzdálenosti od střelnice, což se týkalo i české reprezentace, která sídlila ve vzdálenosti cca 20km. Bylo tak třeba zaúkolovat střelce, který měl daný den střílet, aby výsledky všech disciplín průběžně sledoval a dával informace soutěžícím, kteří ten den na střelnici nebyli. Po dvou dnech se začaly výsledky sporadicky objevovat i na webu organizátora, ale bohužel i s několikadenním zpožděním.
Organizace tedy byla obecně realizována v tak říkajíc jižanském stylu, kdy vše má svůj čas, nic nemusí být dokonalé a na nic se nespěchá.
Nejen seriózně
Protože celá výprava nebyla pouze o střílení, ale také společenská událost, je níže několik fotografií z různých situací, které se na výpravě podařilo vyfotit.
Před cestou dlouhou 2600km.
Siesta ve volný den.
Automatická pračka a automat na pizzu u zastrčené benzínové pumpy.
Výhled z bazénu.
Výhled nad bazénem.
Amok po koupeli v 18° vodě. 🙂
Kolemjdoucí.
Pevnost, nemocniční loď – muzeum a maják ve Viana do Castelo.
Korkové duby (všude!).
Pěší výlet.
